PRACUJTE S NÁMI
Metráž je tvořivá pracovní dílna určená ženám v nepříznivé sociální situaci. Nabízíme možnost věnovat se navrhování, výrobě a prodeji módních doplňků. Vyrábíme hlavně šperky, ale baví nás dělat i potisky na textil, kreslit, plést, tisknout, vytvářet aplikace i šít. Pokud Vás láká tvořivá manuální práce (nemusíte mít žádné předešlé zkušenosti), přidejte se k nám. Nabízíme milý a domácí kolektiv.
Jak u nás začít pracovat?
O naší dílně říkáme, že je nízkoprahová. To znamená, že pokud u nás budete chtít pracovat, nemusíte nic dopředu umět. Rádi Vás všechno naučíme. Nebudete muset prokazovat dosaženou kvalifikaci, ani se účastnit výběrového řízení. Čeká Vás pouze krátký vstupní rozhovor, jehož smyslem je vzájemně se seznámit. Ukážeme Vám naše výrobky a způsob, jakým je vyrábíme, budete mít prostor se na cokoli zeptat. Také Vás seznámíme s pracovními pravidly, která v naší dílně dodržujeme a která přispívají k jejímu bezproblémovému provozu.
Nabízíme také sociální poradenství
Dokážeme Vám, ale také pomoci s různými sociálními službami, propojíme Vás se zkušenou a vstřícnou sociální pracovnicí, která Vám může pomoct najít vhodné bydlení, podat žádosti o různé příspěvky a poskytnou Vám další kvalifikované sociální poradenství.
Odměna za práci
Finanční odměna za práci v naší dílně má dvě složky, pevnou (tzv. bonusovou část, kterou dostane každý, kdo dokáže dodržet základní pracovní pravidla) a pohyblivou (která je tvořena podílem z prodaných výrobků). Výplata je jednou měsíčně, na požádání lze dostávat také zálohu. Scházíme se vždy v úterý (od 9:15 do 14:15), ve středu a ve čtvrtek (od 9:15 do 15:45) v dílně, v ulici Politických Vězňů 8, v Praze 1.
Příběhy několika žen, které prošly naší dílnou
Naše dílna existuje již deset let, za tu dobu jí prošlo více jak šedesát žen. Zde si můžete přečíst příběhy několika z nich.
Anna vyrůstala od útlého dětství v dětském domově. Po několika neúspěšných pokusech došlo k jejímu osvojení ještě v předškolním věku. Adoptivní rodiče ji měli velmi rádi a nedělali žádné rodily mezi ní a jejich vlastní dcerou. Anna se vyučila. Při zaměstnání pak také vystudovala střední školu s maturitou. Pracovala v administrativě. Vdala se a měla dceru. Manžel jí byl opakovaně nevěrný, a tak se nakonec rozvedli. Dcera už byla v té době dospělá a odjela pracovat do zahraničí. Její adoptivní rodiče krátce po sobě oba zemřeli. Anna si našla novou práci a přítele. Pracovala v malé pekárně, kde i bydlela. Když však pekárna zkrachovala, byla najednou bez práce i bez bydlení. Chtěla si vypomoct úsporami, které měla, ale zjistila, že je její přítel prohrál v automatech. A tak skončila na ulici, kde se po nějaké době seznámila s jiným mužem. Podařilo se jim společně získat malou dřevěnou chatku, kterou si opravili. Ani s ním však neměla příliš štěstí. Když onemocněl, uzavřel se do sebe, začal na ni být hrubý. Napadal ji verbálně i fyzicky. Annu do Metráže přivedla sociální pracovnice, která si všimla její zručnosti. Protože byla Anna delší dobu bez práce, v Metráži získává zpět ztracené pracovní sebevědomí. Nedávno se jí podařilo najít částečný úvazek jako prodavačka a postavit se na vlastní nohy.
Zuzana prodělala infarkt a po nezbytné nemocniční léčbě byla na doléčení umístěna do léčebny dlouhodobě nemocných. Když se uzdravila, neměla kam jít, protože po rozvodu nechala společný byt manželovi. Sociální pracovnice jí našla místo v azylovém domě a Zuzana si vyřizovala invalidní důchod. Zjistila však, že za ni zaměstnavatel neplatil sociální pojištění, a že tak na důchod nemá nárok. Byla závislá na dávkách v hmotné nouzi a příspěvku na bydlení. Začala navštěvovat organizaci pomáhající ženám bez domova, kde se zapsala do kurzu peer terénní pracovnice, a pak několik let jako tato pracovnice na částečný úvazek i pracovala. Hledala také způsob, jak si přivydělat, a tak se dostala do Metráže. Naši dílnu navštěvuje s malými i většími přestávkami už několik let. Během té doby se dokázala z azylového domu přestěhovat na ubytovnu a nakonec i do sociálního bytu. Letos se jí konečně podařilo nastoupit do starobního důchodu.
Dana žila se svým druhým manželem na statku na Moravě, kde byli také oba zaměstnáni. Její manžel byl abstinující alkoholik s psychickými problémy. Útočil na ni, bil ji a psychicky týral. Musela od něj utéct. Putovala po azylových domech v ČR, až se dostala do Prahy. Byla jednou z prvních žen, která začala Metráž navštěvovat. V naší dílně využila své mimořádné výtvarné nadání a vytvářela krásné upcyklované šperky podle vlastních návrhů. Dana tak získala nejen finanční příjem v období nezaměstnanosti, ale i možnost seberealizace. Během roku, který u nás strávila, dokončila také kurz pracovnice v sociálních službách. Naši dílnu opustila, aby nastoupila do zaměstnání na pozici terénní pečovatelky.
Marta vyrůstala v dětském domově. Je romského původu. Má tři děti, nejstarší syn je už dospělý. Na výchovu dětí byla a je sama. Společně všichni žijí v Praze v bytě o rozloze cca 50 m2. Kvůli finanční tísni se Marta dopustila před pár lety podvodu, když pro získání půjčky v bance zfalšovala výši svých příjmů. Byla podmínečně odsouzena. Se záznamem v trestním rejstříku se jí velmi špatně sháněla práce. Metráž společně s Centrem Rubikon vytvořila tréninkovou pozici určenou právě ženám s trestní minulostí. Marta v Metráži strávila skoro pět měsíců v pracovním tréninku. Díky praxi a doporučení získala trvalé zaměstnání v prádelně, kde už několikátým rokem na plný úvazek pracuje.
Rita je matka šesti dětí. Pět z nich je svěřeno do opatrovnictví její sestře. Protože Rita neplatila výživné byla odsouzena a strávila několik let ve vězení. Do Metráže přišla, když čekala své šesté dítě. Tehdy žila v chatce v zahrádkářské kolonii a prodávala Nový prostor. Dlouhé vystávání v těhotenství na ulici už pro ni nebylo vhodné, a tak ho vyměnila za šití v naší dílně. Peníze, které si u nás vydělala, využívala také na cesty po azylových domech v Praze a ve středních Čechách, kde pro sebe a svou nenarozenou dceru, hledala střechu nad hlavou. V Praze byly azyly beznadějně přeplněné, nakonec se jí podařilo najít místo v Příbrami, kam se ještě před porodem odstěhovala. Po dvou letech získala v tomto regionu sociální byt, kde se svou dcerkou bydlí a pečuje o ni.
Lenka bydlela se svou matkou a dětmi v bytě, který byl v havarijním stavu. Musela se proto s dětmi přestěhovat do azylového domu. Nedařilo se jí však najít práci a děti jí byly odebrány. I přesto s nimi udržovala blízký kontakt. Dnes jsou už obě děti dospělé. Syn pracuje, dcera letos dostudovala. Lenka se po čase přestěhovala do malého bytu na Žiižkově ke své tchýni trpící demencí, aby se o ni starala. Lenčiným koníčkem jsou nejrůznější kreativní techniky. Také proto začala navštěvovat Metráž. Před pár lety tchýně, o níž se starala, zemřela. Lenka už déle nemohla v její bytě zůstat. Střechu nad hlavou našla opět v azylovém domě. Zároveň začala pracovat jako terénní pečovatelka.
Olga k nám před patnácti lety přijela z jedné asijské země bývalého Sovětského svazu. Tehdy byla velmi mladá a chtěla v České republice studovat. Brzy si tu našla přítele i práci. Podařilo se jí několikrát získat povolení k pobytu. Když mělo dojít k jeho dalšímu prodloužení, úřady její žádost zamítly a Olga se měla vystěhovat. Její situace se zkomplikovala také v soukromí, protože se rozešla s přítelem. Nechtěla se však vrátit do své rodné země, kde už nikoho neměla. Její maminka i babička zemřely a otec žil v Rusku, kde založil novou rodinu a o Olgu se nezajímal. Z bezradnosti se rozhodla požádat v České republice o azyl. I tuto žádost úřady zamítly s odůvodněním, že není ohrožován její život, ani občanská práva. Proti tomuto rozhodnutí se odvolala. Odvolací řízení se prodlužovalo také tím, že Olga podnikala další právní kroky, aby jej zvrátila. Uvízla tak v právním vakuu. V této nelehké situaci začala pracovat u nás v dílně.
Jestli si myslíte, že by Vám Metráž mohla pomoct a zajímala by Vás práce u nás, kontaktujte Kateřinu Jungovou (776 333 671).
Těšíme se na vás!